(ne)úspěšně (ne)zadaná

1. června 2012 v 15:08 | Marvin |  Deníček
Jsem zadaná? nezadaná? úspěšně? neúspěšně?

Jsem asi dva roky nezadaná a byla jsem s mým stavem naprosto spokejná. Vážně já umím být sama a jsem v tom strašně dobrá. Kromě toho, že vztahy které jsem dopodud měla pro mě byly staršně vyčerpávající a sebraly mi hodně z životní energie, jsem se za dva roky stačila ubezpečit že nejsou nic pro mě.
Takže jsem si zvykla že mě nekontroluje kluk, nemusím myslet na zbytečnosti, mám svůj volný čas a plány. Ráno jsem nemusela vstávat se zbytečnýma myšlenkama co asi dělá nebo jak se vyspal a večer jsem nemusela usínat s tím, proč mi nenapsal esemesku na dobrou noc.
Byla jsem spokojená, smířená a naprosto klidná osoba.
Po posledním klukovi, kterého jsem potkala jsem dávala svoje srdce strašně dlouho dohromady. A ani teď nevím, jestli pořádně drží pohromadě nebo je jenom provizorně spojené a při sebemenším otřesu se může zase rozpoadnout, co já vím. Ale budu to muset otestovat. Nebudu muset, ale chci.
Nebo teda seznámila jsem se s klukem, který by stál za to abych otestovala jestli moje srdíčko funguje. A ano, najednou mi myšlenka, že bych mohla být zadaná ani nevadí, protože i přes můj negativní postoj ke vztahům a obecnou nedůvěru k opačnému pohlaví najednou nedělá probléml vstát s onou zbytečnou myšlenkou na kvalitu jeho spánku. Dokonce jsem včera usínala s myšlenkou na jeho krásné oči a úsměv.

A PAK ŽE ZÁZRAKY SE NĚDĚJÍ

V hlavě vygumováno...
V srdci motýlci...
V rukou třes...

xoxoxo Marvin
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama